32 let s Vámi

30. táborová sezóna skončila. Zvládli jsme to? Ano - spolu a s Vámi...
Letos jsme nakonec využili pro naše tábory 5 areálů. Naše plány měnila např. Vyhláška lesníků o zákazu vstupu do lesa v okolí LT Na Baronu-Paprsek. Počasí nás také celkem intenzivně zaměstnávalo. Již dlouho nebylo léto tak deštivé a plné bouřek. Opět to byla sezóna jedinečná a plná výzev. Táborníci ve věku 5 až 19 let si letos kromě našich tradičních táborů mohli vybírat i z novinek do kterých spadal Záchranářský tábor a Malý kutil. Nutno podotknout, že letos se jednoznačně zvýšil zájem o klasické tábory. Nicméně i jiné speciální letní campy si udržely svou pozornost – ať už se jednalo o celou řadu Adventure campů, Action campů, Dance či Sport campů a dalších. Pobyty si děti mohly zpestřit na externích aktivitách jako je zábavný park na Monínci nebo Jumparéna v Táboře. Kromě tuzemských rekreací jsme pandemii navzdory zvládli realizovat i zahraniční akce. Tradičně naše cestovatele vítalo Chorvatsko a Černá Hora. Sezóna byla fajn. A víme, že tohle je výsledek celého týmu a hlavně Vás, milé děti a rodiče. Děkujeme :)

Rok 2020 nezačal úplně nejlépe…

Z důvodu pandemie koronaviru jsme celé jaro nevěděli, zda letní tábory vůbec proběhnou. Pak jsme se na poslední chvíli podřizovali vládním nařízením, zaváděli spoustu nových opatření a také rušili některé zahraniční tábory. Ale se vším jsme se nakonec poprali a ve zdraví vše zvládli. Také v tomto roce jsme obohatili naše táborové portfolio o pár novinek, a sice o Malého přírodovědce - tábor pro všechny malé zvídavé děti zajímající se o přírodu a dění kolem nás, a o Sport camp - tábor pro děti co milují pohyb a sporty všeho druhu. A protože děti byly na jaře ochuzené o aktivity a kontakty s kamarády, bylo na nich vidět, jak si užívají každý okamžik strávený v kolektivu. To nám opět vlilo pozitivní energii do žil. Proto Vám všem velké díky!! No a teď už se pojďme společně těšit na nastávající, pro nás jubilejní, 30. rok na trhu a s ním další táborovou sezonu.

Už v průběhu jarních prázdnin se rok 2019 projevil jako rok plný novinek. Nové středisko v Krkonoších nás velmi příjemně překvapilo, zimní radovánky si zde děti užily na sto procent. O letních prázdninách jsme se poprvé vydali objevovat krásy španělského pobřeží Costa Brava. Po úžasném pobytu a mnoha zážitcích jsme měli jasno, že jeden týden rozhodně nestačí. Tento rok jsme také přidali více adrenalinové zábavy na raftech v Černé Hoře. Další zajímavou novinkou byl NERF arena camp. Velmi nás překvapil, a hlavně potěšil váš enormní zájem a účast. Příjemným překvapením byl i Divadelní camp, kde děti nastudovaly známou shakespearovskou hru a jejich ztvárnění bylo velmi zdařilé. Radost a nadšení, které si děti odvážely z táborů domů, jsme pocítili v milých recenzích. Děkujeme! Do dalšího roku proto opět plánujeme rozšíření novinek a přidání nových táborů.

Zavítali jsme na nové rekreační středisko Na Baronu Paprsek, kde jsme vyzkoušeli klasický tábor s názvem "PLUS" což znamenalo opět něco nového - děti se mohly z větší části rozhodovat, co v nasledující den vyzkouší za aktivitu...tanec, fotbal, divadlo, deskové hry, šifry, a mnoho dalšího. Také jsme v tomto roce obohatili naši sportovní výbavu o 12 horských koloběžek, na kterých mohou děti na vybraných táborech pořádat výlety po okolí. Hlavní tematickou novinkou letošního roku byl Muzikálový tábor, který se fantasticky vydařil a určitě jej plánujeme zahrnout do programu i příště.

Poprvé jsme se vydali do Černé Hory, krásné exotické země, která nám všem vyrazila dech! Užívali jsme si perfektní koupání v moři a nádherné písečné pláže. Mnoho účastníků využilo také možnost adrenalinových výletů, které jsme poprvé nabídli i v zahraničí. Stejně jako předchozí roky jsme i letos uvedli do prodeje řadu tematických novinek, jako např. Malý vědátor, ZIP - ZAP camp, LARP, Graffiti & Street Art camp a mnoho dalších.

HURÁ slavíme! Jsme tu s vámi už čtvrt století. Jako dárek si nadělujeme nový krásný areál Stará Říše na Vysočině a i díky tomu trháme další rekord v počtu táborníků. Narozeninový rok 2016 byl prostě super, na všech akcích vládla pohoda a my se o to víc těšíme na další roky. Táborům zdar a díky všem, kdo jste během tohoto čtvrt století strávili nějaký čas spolu s námi.

Tento ročník je rekordní! V počtu dětí – pokořili jsme hranici 5000. V počtu vedoucích – je nás už 500. Ve výšce rtuti teploměru – tropická vedra takového ražení jsme ještě nezažili. V počtu hektolitrů vypitých balených vod – o pitný režim dětí se staráme poctivě.

Přečkáváme ve zdraví další povodeň. Poučeni z minulosti jsme už chytřejší, zkušeně odhadujeme úroveň rizika a celá akce se nakonec obejde bez evakuace. Jen se nám trochu zatopila louka.

S těžkým srdcem opouštíme areál ve Vestci – nárokům dětí ani době už nevyhovuje a rekonstrukce by se nevyplatila. Pořádáme první Adventure camp a Koňský tábor – oba jsou vyprodány takřka obratem a dnes jsou jedny z nejoblíbenějších v naší nabídce. 

Slavíme! Už jsme doma. Odkoupili jsme i areál ve Varvažově. A máme zase co splácet...

Pořádáme první airsoftový tábor na Vysočině a přibližujeme se tak Moravě, odkud k nám jezdí čím dál více dětí.

Samy děti nás oslovují s nápadem uspořádat airsoftový tábor. Sice to nepřiznáme, ale nejprve musíme tajně nastudovat, co že to ten airsoft vlastně je? Po zjištění potřebných informací si říkáme: „Proč ne?“ A jdeme do toho! Letos také zavádíme novou specializaci – tábory pro nejmenší.

Konečně máme nové profi webové stránky s redakčním systémem, však už bylo na čase po té amatéřině. Musíme jít prostě s dobou! A abychom v době ledové nezamrzli, pořádáme první taneční tábor. Na návštěvu k nám přijíždí Leoš Mareš s mnoha dárečky a úsměvy, které rozdává po hrstech. Všichni jsou nadšení, obzvláště pak mladé tábornice.

V roce 2005 už jsme konečně ve svém! Splatili jsme Růženou a první středisko nám říká „pane“. Kromě toho se nám ulevuje i finančně, můžeme tedy začít ve větším investovat do oprav a údržby a volně dýchat.

Také v létě roku 2006 Chorvatsko táhne a stále více dětí objevuje kouzlo letních táborů na břehu moře. Rozšiřujeme proto nabídku a začínáme jezdit do slunné Itálie a temperamentního Španělska.

Oklepali jsme se z povodňových ztrát, jedeme dál jako draci a realizujeme spoustu nových nápadů na celotáborové hry a témata jednotlivých táborů.. Na jaře pořádáme historicky první lyžák v Rakouských Alpách. A v létě se pouštíme do prvních tématických táborů. Pořádáme tábor pro rodiče s dětmi a první adrenalinové tábory - paintball a military.

Jeden velký podnik chce poslat děti svých zaměstnanců na tábor do Chorvatska a obrací se na nás s dotazem, zda bychom dokázali tento tábor zorganizovat. Naše odpověď je samozřejmě ano, a tak v lednu, netypickém to měsíci pro návštevu této destinace, narychlo jedeme do Chorvatska vše na místě domluvit. Když už jsme tedy v tom, vypisujeme na zkoušku i další termíny, a nestačíme se divit! O Chorvatsko je enormní zájem, na první ročník jede celkem 200 dětí a my moře zařazujeme do naší nabídky trvale. Radost ovšem střídá rozčarování a starost, když napjatě sledujeme srpnové zprávy o stále se zvyšující hladině řek. V pravý čas proto evakuujeme tábor a děti posíláme do bezpečí domů. S dalšími ranními zprávami zjišťujeme, že naše rozhodnutí bylo správné…

Na přelomu nového tisíciletí do flotily našich středisek přibíráme Ostrovec. Z Varvažova k němu totiž vede cestička přes můstek a je od něj vzdálený jen coby kamenem dohodil. Dostáváme se do celostátních médií, která zjišťují, že tábory neorganizují jenom pionýři, ale dokonce už i specializované cestovní kanceláře.

V roce 1999 se slzou v oku opouštíme Bečice kvůli radikálně zvýšenému nájmu. Ve stejnou dobu se nám ozývají ze Spolany Neratovice a nabízejí nám tábor ve Varvažově. A tak se radostně vracíme na místo činu, kde už to známe jako své boty. V Růžené přikupujeme okolní pozemky, aby si děti měly kde hrát a abychom zde vystavěli stanový tábor starším táborníkům, kteří nám budili ty mladší.

Rok tří poprvé. V Růžené probíhají rozsáhlé rekonstrukce hlavní budovy. Pořádáme zde také první školy v přírodě. Nejsme pouze v tištěném katalogu, ale hrdě představujeme - z dnešního pohledu už trochu úsměvné - první www stránky. Růženou poprvé pronajímáme partě fotbalistů, kteří zde organizují fotbalový turnaj a od té doby k nám jezdí každoročně..

K již stávajícím areálům si přibíráme Vestec u Hříměždic. Okolní příroda nemá chybu, ovšem samotný areál je v katastrofickém stavu. Díky nadšené pomoci všech vedoucích, kteří si zde pekelně mákli, se nám daří tábor uvést do odpovídajícího stavu ještě před vypuknutím letní sezóny.

Přišli jsme o areál ve Varvažově. Dařilo se nám, a úspěch se přece neodpouští....  Přesouváme se tedy do Bečic u Tábora. Překrásné místo na břehu řeky Lužnice nám doslova učarovalo. Začínáme spolupracovat s dalšími organizacemi, protože už nejsme sami schopni tak velkou kapacitu míst obsadit. Na tábor k nám v létě přijíždí 2 200 dětí. Další radostnou zprávou je, že jsme se s majitelem Růžené dohodli na odkupu areálu. Od následujícího roku začínáme vesele splácet. Také jsme ve zdraví přežili malou povodeň.

Volají nám majitelé areálu Růžené s nabídkou dlouhodobého pronájmu. Sice nic nesháníme, ale jelikož máme cestu kolem, zajedeme se tam podívat. Z místa jsme zcela unešení a rovnou si plácneme. A protože se jedná o náš první kompletní pronájem, začínáme řešit věci, na které jsme nikdy předtím nepomysleli – třeba kapající kohoutky, a všelijaké další různé provozní závady. Do týmu proto přibíráme údržbáře, uklízečky, kuchařky… Účastí dětí se přibližujeme k magické dvoutisící hranici – je nás celkem 1 800.

Tento rok si do pronájmu bereme první tábor ve Varvažově – není to ještě ten, který znáte z nynějška – a objevujeme kouzlo jihočeské krajiny. Ve Světlé nad Sázavou si pronajímáme obrovský areál školského úřadu, z kterého je dnes ženská věznice. U nás se ovšem děti jako ve vězení necítí. A trháme další rekord – 1300 táborníků.

V tomto roce přišla restituce a my na poslední chvíli zjišťujeme, že jsme přišli o areál ve Slapech. Vyhlašujeme proto pátrání a narychlo nacházíme hezký tábor ve Sloupu u Nového Boru, který je více než adekvátní náhradou. Uf, oddychli jsme si. Dětí máme opět kolem 800, vše už ale šlape jako na drátkách. Vytřídili se nám vedoucí a zůstali ti nejlepší. Já (Miroslav Topinka) se v mezičase učím ke zkouškám a v září úspěšně promuju.

Posilněni letním úspěchem začínáme organizovat i tábory podzimní, vánoční, jarní a velikonoční. Investujeme do několika inzerátů a sami obvoláváme velké podniky. Rodiče naše služby vítají – první podniky se totiž přestávají tábory zabývat. O našem podzimním táboře vychází první článek v celostátních novinách. 

Tento rok se nese ve znamení prudké expanze a my si nestíháme utírat pot z čela! Pronajímáme si areály ve Slapech nad Vltavou a ve Strnadovském Mlýně na Sedlčansku. Na naše tábory přijíždí 800 dětí. Spousty věcí řešíme za chodu a sháníme nové vedoucí. Několik se jich rekrutuje ze starších účastníků loňského ročníku. Hádáme se s kuchařem, kterého musíme po 3 dnech vyhodit a zjišťujeme, že spousty věcí musíme dělat jinak. Na konci sezony konstatujeme, že se něco povedlo a něco už méně. Každopádně si z toho bereme velké ponaučení a hledíme s nadějí vpřed.

S partou přátel pořádáme náš historicky první letní tábor v Ostružně u Jičína. Vytváříme program i pro táborníky starší 14 let, pro které se do té doby tábory příliš neorganizovaly. Jsme plní nadšení a elánu. Přijíždí k nám neuvěřitelných 110 dětí a na nás vedoucí nezbyly chatky, ani podsadové stany  − spíme tedy v polním ležení.